Vmware sice není pro Slackware defaultně podporovaný, ale i přesto se dá bez větších problémů nainstalovat a používat.
Při samotné instalaci nesmíme zapomenout, že Slackware používá poněkud odlišný systém startovacích scriptů oproti ostatním distribucím. Abychom instalátor “ošidili”, vytvoříme si patřičnou strukturu adresářů, kterou vmware potřebuje:
Dříve jsem používal klasický smbmount, bohužel se ukázalo, že né vše fungovalo tak jak má (hlavně co se týče diakritiky). Problém naštěstí vyřešil mount přes cifs.
# mount -t cifs //winserver/home /mnt/cifs/ -o username=technik,password=technik,ip=192.168.1.253
Často je zapotřebí otestovat, zda-li ten clamav či spamassassin vůbec funguje (chytá viry a spam). Pro tento účel existují dva testovací řetězce. Prvním z nich je EICAR, který slouží k testování antivirových systémů, druhým z nich je pak GTUBe, který slouží k otestování antispamu. Oba řetězce stačí odeslat jako jednoduchou zprávu například přest telnet.
Na většině serverů se dá bezproblémově používat přihlašování pomocí SSH klíčů. Bohužel některé zařízení (hlavně WiFi AP) klíče nezvládají. Chceme-li do takového zařízení přistupovat (většinou nějakým scriptem) máme problém, neboť heslo se do SSH z bezpečnostních důvodů nedá poslat rourou. Naštěstí existuje program Expect, kterým lze SSH ošidit.
Tytam jsou doby, kdy jsem měl přístup ke třem linuxovým serverům a vždy se na ně hlásil pomocí hesla. Dnes to již považuji za nebezpečné a navíc - pamatujte si několik set hesel… Jako ideální považuji přihlašování pomocí hesel zcela zrušit a zavést pouze přihlašování pomocí klíčů. Že je to složité? S mým [...]