Odstavil jsem přívod elektrického proudu (nevěřili byste, jak visící dráty pod napětím přitahují kočky), popadl šroubovák a digestoř demontoval. Pod hromadou plechů ostrých jako břitva jsem nalezl malou plastovou krabičku jenž obsahuje elektroniku a zároveň slouží jako držák objímek pro žárovky.

Uložení elektroniky u digestoře Ariston

Elektronika u digestoře Ariston (pohled z vrchu)

Elektronika u digestoře Ariston (pohled ze spodu)

U obou triaků jsem naměřil zkrat mezi první anodou a společnou řídící elektrodou (piny 1 a 3 při pohledu zepředu). Součástky jsem vypájel a vydal se do obchodu. Stejný triak jsem bohužel nesehnal, ale vzal jsem typově nejbližší s označením TI225M. TI225M má stejné pouzdro jako originál (TO-220) a dokonce i stejné rozmístění pinů. Dokáže spínat proudy do 8A na napětí 400-600V (ve špičkách až 70A). Maximální proud na řídící elektrodě je 5mA (v prvním kvadrantu). Cena součástky je 22Kč s DPH za jeden kus (potřeba jsou dva – jeden pro světlo a druhý pro ventilátor).

Vadný triak u digestoře Ariston

Nový triak TI225M do digestoře Ariston

V druhé fázi jsem vyměnil „vyběhané“ ovládací mikrospínače (co kus to čtyři koruny). Sice ještě fungovaly, ale když už jsem to měl rozdělané… Zvláštní péči jsem věnoval i objímkám pro žárovky. Kontaktní plíšky pro žárovku jsem očistil, odmastil a nakonec pro lepší pocit i trošku přihnul směrem k žárovce.

Ve finále jsem vše smontoval zapnul zdroj proudu – voilà vše fungovalo.

Suma sumárum to tedy bylo 64 Korun za triaky a spínače + půl hodiny práce včetně cesty do obchodu. Nejsem sice na Korunu, ale je to trošku rozdíl oproti nabízené nové elektronice za několik tisíc…

Neustále se povalující klíče od auta, motorky či bytu mě občasně doháněli k šílenství. V inkriminovaný den jsem se tedy rozhodl navštívit hypermarket Globus, kde jsem zakoupil 2 kusy univerzálních držáků. V místě mého bydliště jsem na pokyn výrobce začal vrtačkou do zdi vytvářet díry o předem danné rozteči a průměru. K mé velké smůle jsem však již při hloubení druhé díry ve zdi přeťal kabel elektrického vedení. Nenechal jsem se ovlivnit hlasitým výbojem, sršením jističů ani nadávkami z kuchyně, že dnes bude zase studená večeře a pokračoval ve vrtání třetí díry. Tím pádem se mi během několika málo vteřin podařilo vybavit nejenom všechny jističe v mé bytové jednotce, ale i ten na chodbě. Bylo mi jasné, že nyní již budu muset neodkladně provést opravu.

Co budeme potřebovat?

Abychom neustále nependlovali mezi rozmláceným bytem, baumaxem, globusem, obi a hornbachem, je vhodné si dopředu nejprve ujasnit, které nářadí a pomůcky budeme potřebovat. Vše je patrné na následující fotce:

Potřebné nářadí

Nejdůležitějším vybavením pro obnažení zdiva je středně velký majzlík a kladívko. Pokud jste stejně jako já svině líné, pak si kupte místo toho pořádné bourací kladivo. Můj 7 kilový brouček se jménem Ferm Power Hammer dokáže díky úderu o síle 7J vybourat v panelu díru pro dveře během pár chvil. Důležité je ale předem upozornit místní seismologickou stanici, že budete pracovat. V opačném připadě by se jim mohli zbláznit přístroje. Po odkrájení přebytečného zdiva využijete především štípačky, kterými odstraníte původní „překouslé“ vedení. Ostrý nůž následně hravě odstraní přebytečnou bužírku z vodičů a pro jejich spojení použijete speciální elektrikářské dutinky s izolací a lepidlem. Montáž dutinek bohužel vyžaduje speciální kleště a horkovzdušnou pistoli. Na né příliš dobře zatěsněná místa je vhodné použít vulkanizační pásku. Ve finále nezapomeňte koupit pytlík sádry a špachtli.

3-2-1 Opravujem

Před zahájením bouracích prací je vhodné vypnout všechny jističe, zkontrolovat tloušťku zdiva (jinak je možné, že se dostanete až k sousedovi do koupelny) a rozkrelit postup prací.

Lokalizace problému

Zdivo vybouráme 5 centimetrů vlevo i vpravo podél celého kabelu. Od místa přerušení pak minimálně 10cm směrem nahoru i dolů (já jsem kabel zároveň převrtal na dvou místech, takže jsem byl nucen vysekat větší kus). V okamžiku kdy je kabel volný, přestřihneme ho štípacími kleštěmi a odstraníme vadné (převrtané části).

Přeštípnutí kabelu

Odstranění přebytečného kabelu

Zbylý kabel je potřeba cca 4mm od konce odizolovat.

Odizolovaný kabel

Mezi konce kabelů vložíme spojovací dutinku. Ta po stisku speciálních kleští vytvoří pevné a nerozebíratelné spojení. Po zalisování stačí dutinku zahřát horkovzdušnou pistolí. Tím dojde k rozpuštění lepidla a smrštění vnější izolace. Spojení je pak 100%.

Spojovací dutinka

V mé výbavě jsem bohužel nenašel lisovací kleště se správným průměrem na dutinku. Na místo nich jsem použil klešte pro lisování konektorů BNC. Ty ovšem mají ostrá hrany a tak poruší vnější izolaci dutinky. Tento problém jsem vyřešil tak, že přes každou dutinku jsem přetáhl ještě jednu speciální smršťovací bužírku s velmi vysokou elektrickou pevností.

Zesílená izolace - před smrštěním

Zesílená izolace - po smrštění

Celou instalaci je více než vhodné ve finále opět zaizolovat. Já jsem použil smrtovací bužírky v kratší (horní) části spoje a vulkanizační pásky v delší (dolní) části spoje.

Finální izolace

Výsledek našeho půlhodinového snažení zasádrujeme (uděláme omítku).

Příprava sádry

Před omítnutím

Závěr

Celý úkon trval sotva hodinku a IMHO vypadá mnohem lépe než dvě spojovací krabice (jak mi radili někteří Inženýři….). Pro zvědavce uvádím, že dutinky stojí 9Kč/Kus, sádra 12 Korun, takže i finančně se to dá zvládnout.

Na co si dát příště bacha

Na kočky… Při chvíli přemýšlení jsem zpozoroval divný zvuk, který vycházel z útrob kufru od bouracího kladiva. Po jeho otevření mi vše bylo jasné.

Bambína zase chrní

P.S. Otvírejte v prohlížeči, který umí animované gify…

Jako každý správný Čech bych mohl začít nadávat na nový sazebník – na drahé výběry z bankomatu, poplatek za vklad v hotovosti, vysokou částku za schválení úvěru či na dalších milion věcí, které se mi nelíbí. Jenomže to není to, co mě dnes trápí.

Už nějaký ten pátek bydlím nedaleko jedné pobočky Ebanky, ve které shodou okolností začala před rokem a půl pracovat má přítelkyně. Zprvu jsem byl opravdu nadšený. Jako pracovnice „kóól centra“ sice domů nenosila desetitisíce, ale já byl rád, že si rychle našla nějakou práci a že ji mám takříkajíc za rohem. Co mi na její práci vadilo nebyly občasné noční směny, ale spíše zodpovědnost a hlavně stres, který si sem-tam z práce donesla domů. Některé večery tak byly trošku vypjaté, ale postupem času se vždy atmosféra uklidnila a my se společně mohli některým pracovním problémům už jen smát.

Bohužel jak se brzy ukázalo, tato idylka nám netrvala dlouho. Šéfové Ebanky zřejmě oprášili přísloví „nové koště dobře mete“ a tak začalo přibývat nočních směn a přesčasů. Výplatní pásku jsem doma nikdy přítelkyni nekontroloval, ale podle jejího výrazu v den výplaty a stále stejného počtu šminek (a dalších kosmetických přípravků v koupelně) si troufám tvrdit, že noční směny nabyly nějak závratně oceněny – jestli vůbec…

Skoro jsem si začal myslet, že naše nekonečné pracovní martyrium utichá, když se na veřejnosti objevila zpráva, že Rajfka skupuje Ebanku. Zprvu se v našem malém městečku nic nedělo a tak nebyl důvod podléhat panice. O to horší to však mělo spád později. Z doslechu vím, že na „kóólu“ do poslední chvíle nikdo nevěděl, co se bude dít a zda-li nebude jeho místo zrušeno. Přítelkyně se ve vší prozíravosti nechala raději dopředu přeřadit na jiné místo. Nalákána byla na stálou pracovní dobu a minimum komunikace s klienty Ebanky. Pro ostatní nebyl konec nikterak slavný. Někteří z existenčních důvodů raději přešli na jinou pobočku (do jiného města), jiní byli přeřazeni a ti ostatní takříkajíc odešli s prázdnou.

Už jsem se těšil, jak náš život opět zapadne do těch starých a stereotypních kolejí. Bohužel mi to ale zase nevyšlo. Blížil se totiž čas vánočních svátků a pracovní doba mé přítelkyně se přes všechny sliby opět začala prodlužovat jako týden před výplatou. Poslední dny ve starém roce tak nestrávila úklidem domácnosti, zdobením stromečku či pečením cukroví, ale spíše jako nějaká programátorka za konzolí. Takto to pokračovalo až do 31.12., kdy odpoledne dostala konečně padla (a mě tak ubyla starost, jak se dostat do Ebanky, abych si se svou vlastní přítelkyní mohl alespoň na Silvestra dát pusu a připít šampaňského).

Nový rok v Ebance začal docela poklidně. Vedení zřejmě ještě vykazovalo známky intoxikace alkoholem, neboť přítelkyně dostala dokonce po více jak jednom roku týdenní dovolenou. Mohla si tedy užívat celých 7 dní bez klávesnice, monitoru a trvalého zvonění telefonu. Mně bylo zcela jasné, že její tělo není schopno tak velkou dávku relaxace zvládnout. Tuto skutečnost také potvrdil první den po dovolené obvodní lékař, který jí dal namísto obrázku či lízátka neschopenku do dalšího pondělí. Naštěstí pro nás má Ebanka vlastní „šamany“, kteří vás okamžitě dokáží nadzvednout z postele (a to doslova). Pro naši léčbu jim přišla jako nejlepší varianta změny prostředí, takže od začátku ledna svou přítelkyni postrádám a postrádat (nejdříve) do března budu, neboť je na služební cestě v 300km od domova.

Jako klient Ebanky jsem nespokojený již dlouho. Jako přítel zaměstnankyně Ebanky mě štve, jak s ní zacházejí. Desítky hodin přesčasů, žádná možnost vybrat si dovolenou, plat jako pro herce z ochotnického divadla a po tom všem vás klidně jako bonus pošlou na několik měsíců 300km od vašeho domova protože jste v daném místě (vetším městě) levná pracovní síla. Stále ještě přemýšlíte pro tuto společnost pracovat?

Po čase jsem přišel na příčinu. Ta věc, co zbyla, se nazývá kurvítko a slouží k tomu, aby se zařízení rozbilo přesně týden po skončení záruky. Takže pár dní před koncem záruční doby stačí mašinku rozebrat a znovu složit, kurvítko zahodit a je na dlouhou dobu klid.

Musím říci, že to platí zvláště u zahraničních výrobků asijské a severoamerické produkce. Faktem ovšem je, že i naše výrobky jsou dnes zhusta osazovány někdy až několika kurvítky v jednom zařízení!

Patrně jde o nejdůležitější součást kdejakého výrobku, neb kurvítko je skutečně všude!

Pokud máte dojem, že ve VAŠEM zařízení není, tak jste ho dosud zřejmě nenašli nebo ještě nedoběhla záruční lhůta!

Ovšem pozor i na servisy! Řada z nich spolupracuje na osazování kurvítek s výrobcem, takže po záruce staré kurvítko nahrazuje novým, které se projevuje hned po skončení záruky na opravu! Jedinou cestou je pak opravit si věc sám, či využít služeb opraváře, který kurvítka nepoužívá. Problém je v tom, že ti obyčejně rychle zkrachují.

Nákup nového výrobku nemá cenu, neboť ten je stejně „kvalitní“ jako ten starý, a liší se pouze tím, že kurvítka, která už znáte, byla nahrazena těmi, co ještě neznáte!

Toto se ovšem zhusta objevuje i u počítačů a počítačových programů. Největší počet kurvítek pak obsahují produkty Microsoftu, jejichž počet obyčejně narůstá s cenou produktu. Ten se pak opravuje tím způsobem, že tři stará odhalená kurvítka jsou nahrazena pěti novými, což VY zaplatíte jako „upgrade“…