Fáze číslo jedna – zapojení karty, oživení
Narozdíl od staré x3650 se u „em dvojky“ již nevyhazuje „integrovaný“ SATA/SAS řadič a tak stačí přidat kartu do kteréhokoliv volného PCI express slotu. Při prvním spuštění vám server (z naprosto neznámých důvodů) nedovolí použít obvyklou klávesovovou zkratku + takže je potřeba kartu nakonfigurovat via BIOS. Počítejte s tím, že namísto standardního konfiguračního nástroje na vás vyštěkne hrůza jménem WebBios. V mém případě se „zakousl“ pokaždé, když jsem kliknul do formuláře mimo vyznačené oblasti. Z tohoto důvodu jsem si ho jak správně tušíte zrovna nezamiloval.

Fáze číslo dva – start systému, instalace
Po vytvoření požadovaného RAIDu jsem restartoval systém a pustil se do instalace Debianu. Hned v počátku mě naštvala inicializace gigabitových síťových karet Broadcom NetExtremeII. V Debianu pro ně již delší dobu existuje balíček (firmware-bnx2), ovšem v Lennym z licenčních důvodů onen balíček nemá přiložen patřičný firmware a tak je potřeba načíst ho z externího média (v mém případě z USB disku). V teple domova jsem to přežil, ale stát se mi to u zákazníka, asi bych trošku zuřil. Zbytek instalce – včetně správné detekce disku – proběhl bez jediného problému.

Fáze číslo tři – instalace podpůrných nástrojů
Pro řadiče LSI se pod linuxem používá konzolová utilita MegaCli (MegaCli64 pro 64bit. systémy). Na stránkách IBM ani na stránkách LSI bohužel nenajdete balíček pro Debian. Jak jsem již psal – podporovaný je pouze RHEL a SLES. Po krátkém studiu však zjistíte, že jsou patřičné binárky staticky slinkované a tak je nebude problém použít i v jiných distrech. Já jsem si na server stáhl utilitu MegaCli přímo z instalčního média výrobce (/CLI/LINUX/MegaCli-4.00.11-1.i386.rpm). Nástroj Alien za mě následně udělal „špinavou práci“ (převedl RPM na tgz balíček).

Nejprve je nutné nainstalovat program alien.
# aptitude install alien

Následně převedeme RPM na tgz (parametr –scripts úmyslně nezadáváme).
# alien -t ./MegaCli-4.00.11-1.i386.rpm
Warning: Skipping conversion of scripts in package MegaCli: postinst postrm
Warning: Use the --scripts parameter to include the scripts.
MegaCli-4.00.11.tgz generated

Vytvořil se nám gzip soubor MegaCli-4.00.11.tgz. Nyní jej stačí rozbalit.
# tar xvzf MegaCli-4.00.11.tgz

V adresáři /opt/MegaRAID/MegaCli můžeme nalézt utility MegaCli a MegaCli64. Nastavíme jim správná práva.
# chmod 755 /opt/MegaRAID/MegaCli/*

Pokud vše proběhlo bez problémů, můžeme si vypsat:
-Informace o všech adaptérech v systému
# /opt/MegaRAID/MegaCli/MegaCli -AdpAllInfo -aALL

- informace o všech fyzických jednotkách
# /opt/MegaRAID/MegaCli/MegaCli -PDList -aALL

- Informace o všech logických jednotkách
# /opt/MegaRAID/MegaCli/MegaCli -LDInfo -LALL -aALL

Neustále se povalující klíče od auta, motorky či bytu mě občasně doháněli k šílenství. V inkriminovaný den jsem se tedy rozhodl navštívit hypermarket Globus, kde jsem zakoupil 2 kusy univerzálních držáků. V místě mého bydliště jsem na pokyn výrobce začal vrtačkou do zdi vytvářet díry o předem danné rozteči a průměru. K mé velké smůle jsem však již při hloubení druhé díry ve zdi přeťal kabel elektrického vedení. Nenechal jsem se ovlivnit hlasitým výbojem, sršením jističů ani nadávkami z kuchyně, že dnes bude zase studená večeře a pokračoval ve vrtání třetí díry. Tím pádem se mi během několika málo vteřin podařilo vybavit nejenom všechny jističe v mé bytové jednotce, ale i ten na chodbě. Bylo mi jasné, že nyní již budu muset neodkladně provést opravu.

Co budeme potřebovat?

Abychom neustále nependlovali mezi rozmláceným bytem, baumaxem, globusem, obi a hornbachem, je vhodné si dopředu nejprve ujasnit, které nářadí a pomůcky budeme potřebovat. Vše je patrné na následující fotce:

Potřebné nářadí

Nejdůležitějším vybavením pro obnažení zdiva je středně velký majzlík a kladívko. Pokud jste stejně jako já svině líné, pak si kupte místo toho pořádné bourací kladivo. Můj 7 kilový brouček se jménem Ferm Power Hammer dokáže díky úderu o síle 7J vybourat v panelu díru pro dveře během pár chvil. Důležité je ale předem upozornit místní seismologickou stanici, že budete pracovat. V opačném připadě by se jim mohli zbláznit přístroje. Po odkrájení přebytečného zdiva využijete především štípačky, kterými odstraníte původní „překouslé“ vedení. Ostrý nůž následně hravě odstraní přebytečnou bužírku z vodičů a pro jejich spojení použijete speciální elektrikářské dutinky s izolací a lepidlem. Montáž dutinek bohužel vyžaduje speciální kleště a horkovzdušnou pistoli. Na né příliš dobře zatěsněná místa je vhodné použít vulkanizační pásku. Ve finále nezapomeňte koupit pytlík sádry a špachtli.

3-2-1 Opravujem

Před zahájením bouracích prací je vhodné vypnout všechny jističe, zkontrolovat tloušťku zdiva (jinak je možné, že se dostanete až k sousedovi do koupelny) a rozkrelit postup prací.

Lokalizace problému

Zdivo vybouráme 5 centimetrů vlevo i vpravo podél celého kabelu. Od místa přerušení pak minimálně 10cm směrem nahoru i dolů (já jsem kabel zároveň převrtal na dvou místech, takže jsem byl nucen vysekat větší kus). V okamžiku kdy je kabel volný, přestřihneme ho štípacími kleštěmi a odstraníme vadné (převrtané části).

Přeštípnutí kabelu

Odstranění přebytečného kabelu

Zbylý kabel je potřeba cca 4mm od konce odizolovat.

Odizolovaný kabel

Mezi konce kabelů vložíme spojovací dutinku. Ta po stisku speciálních kleští vytvoří pevné a nerozebíratelné spojení. Po zalisování stačí dutinku zahřát horkovzdušnou pistolí. Tím dojde k rozpuštění lepidla a smrštění vnější izolace. Spojení je pak 100%.

Spojovací dutinka

V mé výbavě jsem bohužel nenašel lisovací kleště se správným průměrem na dutinku. Na místo nich jsem použil klešte pro lisování konektorů BNC. Ty ovšem mají ostrá hrany a tak poruší vnější izolaci dutinky. Tento problém jsem vyřešil tak, že přes každou dutinku jsem přetáhl ještě jednu speciální smršťovací bužírku s velmi vysokou elektrickou pevností.

Zesílená izolace - před smrštěním

Zesílená izolace - po smrštění

Celou instalaci je více než vhodné ve finále opět zaizolovat. Já jsem použil smrtovací bužírky v kratší (horní) části spoje a vulkanizační pásky v delší (dolní) části spoje.

Finální izolace

Výsledek našeho půlhodinového snažení zasádrujeme (uděláme omítku).

Příprava sádry

Před omítnutím

Závěr

Celý úkon trval sotva hodinku a IMHO vypadá mnohem lépe než dvě spojovací krabice (jak mi radili někteří Inženýři….). Pro zvědavce uvádím, že dutinky stojí 9Kč/Kus, sádra 12 Korun, takže i finančně se to dá zvládnout.

Na co si dát příště bacha

Na kočky… Při chvíli přemýšlení jsem zpozoroval divný zvuk, který vycházel z útrob kufru od bouracího kladiva. Po jeho otevření mi vše bylo jasné.

Bambína zase chrní

1. Zapojíme USB->COM redukci. U mě se redukce namapuje na ttyUSB0 – viz hláška z dmesg

[ 8446.216000] usb 1-1: pl2303 converter now attached to ttyUSB0

2. Nainstalujeme TFTP server
# sudo apt-get install atftpd

3. Opravíme konfiguraci démona xinet přidáním parametru „-inetd_compat“
# sudo vi /etc/default/xinetd
XINETD_OPTS="-stayalive -inetd_compat"

4. Nahrajeme alternativní kernel s podporou yaffs2 do adresáře /tftpboot

5. Nainstalujeme DHCP server
# sudo apt-get install dhcp3-server

6. Nastavíme parametry DHCP serveru
# sudo vi /etc/dhcp3/dhcpd.conf
default-lease-time 21600;
max-lease-time 43200;
option domain-name-servers 10.0.0.1;
option netbios-name-servers 10.0.0.1;
option netbios-node-type 8;
option www-server 10.0.0.1;
authoritative;
allow booting;
allow bootp;

subnet 10.0.0.0 netmask 255.255.255.0
{
option routers 10.0.0.1;
option subnet-mask 255.255.255.0;
option broadcast-address 10.0.0.255;
filename "/tftpboot/linuxrc";
range 10.0.0.10 10.0.0.100;
}

7. Nastavíme IP adresu na našem síťovém rozhraní, spustíme DHCP a TFTP server
sudo ifconfig eth0 down
sudo ifconfig eth0 10.0.0.1 up
sudo /etc/init.d/xinetd restart
sudo /etc/init.d/dhcp3-server start

8. Spustíme konfiguraci minicomu
# minimcom -s

Vybereme položku „Nastavení sériového portu“ a nastavíme následující parametry:

A - Sériové zařízení : /dev/ttyUSB0
B - Umístění zámku : /var/lock
C - Program pro příchozí volání:
D - Program pro odchozí volání :
E - Bps/Par/Bity : 115200 8N1
F - Hardwarová kontrola toku : Ano
G - Softwarová kontrola toku : Ne

Připojíme kabel do Mikrotiku
Mělo by se zobrazit:
MikroTik 2.9.46
MikroTik Login:

Rebootujeme Mikrotik

Zobrazí se:
RouterBOOT booter 2.10
RouterBoard 532A
CPU frequency: 399 MHz
Memory size: 64 MB
Press any key within 2 seconds to enter setup.

Zmáčkneme libovolnou klávesu dříve, než vyprší interval.

Zobrazí se:
RouterBOOT-2.10
What do you want to configure?
d - boot delay
k - boot key
s - serial console
o - boot device
u - cpu mode
f - try cpu frequency
c - keep cpu frequency
r - reset configuration
e - format nand
g - upgrade firmware
i - board info
p - boot protocol
t - do memory testing
x - exit setup
your choice:

Vyberme „o“ pro volbu „boot device“.

Zobrazí se:
Select boot device:
e - boot over Ethernet
* n - boot from NAND, if fail then Ethernet
c - boot from CompactFlash only
1 - boot Ethernet once, then NAND
2 - boot Ethernet once, then CompactFlash
o - boot from NAND only
b - boot chosen device
your choice:

Vybereme „1″ pro boot z Ethernetu (a následně NAND)

Zobrazí se:
RouterBOOT-2.10
What do you want to configure?
d - boot delay
k - boot key
s - serial console
o - boot device
u - cpu mode
f - try cpu frequency
c - keep cpu frequency
r - reset configuration
e - format nand
g - upgrade firmware
i - board info
p - boot protocol
t - do memory testing
x - exit setup
your choice:

Vybereme „p“ pro „boot protocol“.

Zobrazí se:
Choose which boot protocol to use:
1 - bootp protocol
* 2 - dhcp protocol
your choice:

Vybereme „2″ pro „dhcp“ protocol“

Zobrazí se nám opět úvodní menu
What do you want to configure?
d - boot delay
k - boot key
s - serial console
o - boot device
u - cpu mode
f - try cpu frequency
c - keep cpu frequency
r - reset configuration
e - format nand
g - upgrade firmware
i - board info
p - boot protocol
t - do memory testing
x - exit setup
your choice:

Vybereme „x“ pro uložení a opuštění setupu. Mikrotik se znovu rebootuje.

Nyní by se měl načíst nový kernel – v mém případě z opravené distribuce OpenWrt
BusyBox v1.4.2 (2008-01-15 11:43:12 CET) Built-in shell (ash)
Enter 'help' for a list of built-in commands.
_______ ________ __
| |.-----.-----.-----.| | | |.----.| |_
| - || _ | -__| || | | || _|| _|
|_______|| __|_____|__|__||________||__| |____|
|__| W I R E L E S S F R E E D O M
KAMIKAZE (7.09) -----------------------------------
* 10 oz Vodka Shake well with ice and strain
* 10 oz Triple sec mixture into 10 shot glasses.
* 10 oz lime juice Salute!
---------------------------------------------------
root@OpenWrt:/#

Vypíšeme si jednotlivé blokové zařízení
#cat /proc/mtd
dev: size erasesize name
mtd0: 00400000 00004000 "RouterBoard NAND Boot"
mtd1: 03c00000 00004000 "RouterBoard NAND Main"

Připojíme filesystém na kterém jsou uložena hesla
# mount -t yaffs2 -o ro /dev/mtdblock1 /mnt

Na PC si spustíme netcat s následujícími parametry
sudo /bin/netcat -l -p 666 > user.dat

Na mikrotiku zobrazíme soubor s hesly a přes netcat ho pošleme do PC
cat /mnt/nova/store/user.dat|nc 10.0.0.1 666

Na PX spustíme nástroj na lámání hesel
# ./mtpass user.dat
mtpass v0.2 - MikroTik RouterOS password recovery tool
Reading file user.dat, 213 bytes long
Rec# | Username | Password | Disable flag | User comment
--------------------------------------------------------------------------------------------
1 | admin | mojeheslo | | system default user

Návod vychází z informací na stránkách http://manio.skyboo.net/mikrotik/
Autor neručí za případné škody při použití tohoto návodu.

Poprvé se kurvítko spustilo asi po roce používání základní desky. Vydávalo naprosto nesnesitelný zvuk, který kazil pohodu BASHe či VIčka. Výrobce musel uznat, že tato závada je důvodem k reklamaci a tak jsem dostal desku novou – bohužel i s novým a zřejmně vylepšeným kurvítkem. Celou dobu kurvítko tiše dřímalo a čekalo na nejvhodnější situaci, kdy se aktivovat. To se mu podařilo minulý týden v pátek. Bylo to přesně den po té, co propadla záruka na desku a všechny obchody s počítačovými komponentami byly zavřené. Vytáhl jsem tedy z batohu notebooka a začal pátrat po internetu, kde sehnat nový cooler. Narazil jsem na desítky zoufalců, kteří měli stejný problém jako já, ale řešní nenašli.

Po vzoru velkého kutila Tima jsem ihned zbastlil alternativní cooler, který měl průtok vzduchu srovnatelný s turbínovým motorem moderních dopravních letadel. Bohužel jak se rychle ukázalo tak „úplně na hovno“ a to doslova. V umístění takového cooler mamuta totiž brání grafická karta, která je s původním (velice nízkým) chladičem v jedné rovině. Nezbylo mi tedy nic jiného, než opět usednout za svůj laptop a najít adekvátní náhradu. Po několika půlhodinách hledání se mi nakonec podařilo takový chladič najít. To že je určen pro chlazení VGA namísto čipsetu mi radost pokazit nemohlo. Objednal jsem ho z eshopu 100giga. Nebyl tam sice nejlevnější, ale měli ho skladem a zboží posílají přes PPL. Druhý den jsem s úsměvem na tváři převzal dobírku a rozbalil jí. Vykoukl na mě úhledně zabalený cooler se vším všudy – teplovodivé pasty, uchycovacími pružinami různých délek a možností aletrnativního napájení – no prostě tak jak má být.

Ze základní desky jsem pomocí speciálního grifu odstranil starý chladič včetně teplovodivé pasty. Poté jsem nansel pastu novou. Velikost chladiče jsem již měl v oku a tak jsem automaticky sáhl po nejdelší upevňovací pružině (59mm). Tu jsem vložil na měděnou kostru a na ní přišrouboval pomocí tří šroubků plastový ventilátor. Celý tento mechanizmezeček jsem nakonec pomocí dvou plastových kotvících nýtů vložil na místo původního chladiče. Zapnul jsem PC a ventilátor připojil ke zdroji proudu. Sláva točií se chladí.

Až budete tedy stejně jako já, hledat náhradu za původní ventilátor, hledejte například Chladič VGA Titan TTC-CUV1AB (DIY).

1. Otevrete soubor /usr/share/initramfs-tools/init
2. Vlozte prikaz sleep 5 za radku log_begin_msg „Mounting root file system…“
3. Ulozte soubor a spuste prikaz sudo update-initramfs -k all -u

1. Manually edit /usr/share/initramfs-tools/init
2. put sleep 5 after line log_begin_msg „Mounting root file system…“
3. Save the file, and then run sudo update-initramfs -k all -u

Identifikace v linuxu (dmesg)
drivers/usb/serial/usb-serial.c: USB Serial support registered for anydata
anydata 2-1:1.0: anydata converter detected
usb 2-1: anydata converter now attached to ttyUSB0
anydata 2-1:1.1: anydata converter detected
usb 2-1: anydata converter now attached to ttyUSB1
usbcore: registered new driver anydata

Pokud používáte distribuční jádro, stačí pouze nakonfigurovat PPP démona.

Vytvoření patřičné adresářové struktury
# mkdir /etc/ppp/peers
# touch /etc/ppp/peers/cdma
# touch /etc/ppp/cdma.chat
# touch /etc/ppp/pap-secrets
# touch /etc/ppp/connect
# ln -s /etc/ppp/pap-secrets /etc/ppp/chap-secrets

vi /etc/ppp/peers/cdma
debug
/dev/tts/USB0 # Nastavte podle toho, kde je modem připojený
921600
noipdefault
defaultroute
ipcp-accept-local
lcp-echo-interval 60
lcp-echo-failure 5
usepeerdns
nopcomp
noauth
noaccomp
nodetach
user "60XXXXXXX@etcz" # Nastavte podle Vašeho telefonního čísla
connect "/usr/sbin/chat -s -S -V -t 5 -f /etc/ppp/cdma.chat"


vi cdma.chat
'' ''
'' 'ATZ'
'OK' 'ATI'
'OK' 'ATDT#777'
'CONNECT' 'ATO'

vi pap-secrets
"60XXXXXXX@etcz" * "nejake_heslo" * # Heslo a telefonni cislo samozrejmne upravime

vi connect
#!/bin/bash
modprobe -r anydata
modprobe -r usbserial
modprobe usbserial vendor=0x16d5 product=0x6501
pppd call cdma

A nakonec odzkoušíme:
# ./connect